Proč náš svět působí divným dojmem?

 

Zvažte tyto události: 1. Prezident který začal dvě agresivní války a který nese zodpovědnost za ztrátu tisíců amerických životů, včetně stovek tisíc iráckých a afghánských, opouští úřad aniž by byl odsouzen za spáchání zločinu nebo byl vystaven jiným negativních následkům. 2. Mezitím se to samé obyvatelstvo, které má velmi osobní zkušenost s prolhanými politiky, zdá být zcela uchváceno novým výřečným prezidentem, který slibuje změnu a na oplátku vyžaduje obětování. 3. Kongres, kterému důvěřovalo 14% a který navzdory protestu většiny Američanů právě odhlasoval $700 miliardový záchranný balíček, měl po znovuzvolení důvěru 95%. 4. Miliony Američanů vyjadřují svojí podporu vojákům, kteří jsou zatím zbytečně zabíjeni, zraňováni a odloučeni od svých rodin a produktivní práce zpět doma. 5. Průměrní lidé uvěřili že nakupování neproduktivních aktiv, např. nemovitosti, jim přidá na bohatství, navždy, bez logického vysvětlení jak. 6. Badatelé kteří hledají alternativní odpovědi pro AIDS nebo rakovinu jsou odstřiženi od financování a výsledky jejich výzkumu pošlapány, zatímco jiní kteří se pokoušejí zlepšit život poskytováním zdraví prospěšných potravin jsou vystavováni útokům. Neskrývaná kriminalita vůdců a pasivní, nejasné myšlení proletariátu se stalo normou. Obojí jde ruku v ruce a vytváří symbiotický ekosystém tyranie. Podvody, krádeže a vraždy jsou běžným jevem, stejně tak jako uvěřené lži, které rostou a dosáhují stále nových výšin. Nezodpoědnost se stala součástí společnosti, zatímco plány lidí poctivě hledajích dobro jsou mařeny. Tento svět není řízen těmi z nás, kteří od života nechtějí o moc víc než mír a svobodu. Mít za cíl svobodu jde proti nadvládě nad ostatními, tudíž lze usuzovat že lidé kteří usilující o moc, jsou hnáni motivací odlišné od naší.

        Až donedávna jsem si tyto důsledky plně neuvědomoval. Navzdory veškerým důkazům o opaku jsem předpokládal, že lidé kteří uplatňují moc se k morálním otázkám staví podobně jako já – a já jsem jednoduše nemohl pochopit, proč činí a ospravedlňují neetické chování. Věděl jsem že státy fungují způsobem, který zbytek nás ve svém životě neuplatňuje. Nicméně jsem předpokládal, že člověk který koná bez zřetele morálních zákonů se musí cítit provinile. Až mě jednoho dne napadla myšlenka: a co když ne?

        Pokud má malé ambice bude se pravděpodobně chovat jako běžný zločinec, predátor. Lže aby získal výhodu, používá násilí aby bylo po jeho a bez záchvěvu svědomí krade. To že necítí žádnou vinu vůči neetickému chování jej motivuje dopouštet se dalších zločinů.

       Kriminalita malého rozsahu má jeden velký problém kterým je riziko dopadení. Vyhlídka života ve vězení není příliš lákavá, ale i přestože je velká pravděpodobnost že během jejich kariéry budou zatčeni a uvězněni, běžní kriminálníci přistupují ke svému oboru s mizernou vynalézavostí a proto jsou často nuceni zaplatit. Jiní podobným způsobem smýšlející lidé hledají cesty, jak se těmto problémům vyhnout. Stejně tak jako normální lidé během dospívání rozvíjejí své zájmy a hledají způsoby jak se jim věnovat na vyšší úrovni, může mysl zločince dělat to samé. Pokud disponuje vyšší inteligencí a trpělivostí může se vydat na ambiciózní dráhu zločinu. S tímto cílem na mysli je jednoduché rozpoznat, že stát je vhodným nástrojem pro podobný cíl.

       Jakmile zločinec jednou spojí síly se státem tím že se stane zaměstnancem, může lhát pro svůj prospěch, použít síly aby bylo po jeho a krást bez záchvěvu svědomí stejně jako zločinec na nižší úrovni. Příležitostí škodit je díky druhů práce nepřeberně. Například člověk který má potěšení z lidí kteří se snaží vykroutit, může být policistou a nastražovat falešné důkazy. Další, který by chtěl vraždit lidi, se může stát vojenským důstojníkem a „chybně“ udat souřadnice domu, který chce bombardovat. Ať udělají cokoli stát je ochrání před běžnými následky vyplývajících z jejich činů. Je velmi pravděpodobné, že chytrý jedinec v podobném postavení nebude,nikdy chycen, nikdy nebude potrestán a pravděpodobně bude pochválen.

       Příliš často jsem předpokládat že lidé pracují pro stát proto, protože se pracuje méně hodin s dobrým platem, odměnami a důchodem. Predátorovi nicméně nabízí výše jmenované a navíc lákavou vedlejší výhodu v podobě ukojení jejich zločineckých choutek bez rizika odplaty.

       Podobný osobnostní typ má své vědecké jméno: psychopatický. Pokud si myslíte že si z vás pouze utahuji budu citovat z časopisu Scientific American:

"Psychopati, povrchně okouzlující, u druhých většinou učiní dobrý první dojem a na pozorovatele působí dojmem zcela normálního člověka. Nicméně jsou sebestřední, nepoctiví a nespolehliví a mají sklon praktikovat nezodpovědné chování, jehož jediným opodstatněním je potěšení které z něj vyplývajícíí. Psychopati jsou převážně odproštěni od pocitu viny, empatie a lásky, vyznačují se náhodnými a bezcitnými mezilidskými a romantickými vztahy.Psychopati pravidelně omlouvají své nezodpovědné a často veškeré meze překračující chování, vinu svalují na druhé. Ze svých chyb se málokdy poučí a negativní odezvy na ně nemají vliv, je pro ně obtížné potlačovat svá nutkání."

        Vypadá to jako téměř dokonalý popis osob, které se ucházejí o politickou moc. V článku se dále uvádí, že nadprůměrný počet psychopatů se může nacházet v oblastech „politiky, ekonomických oborech nebo zábavním průmyslu. Důkazy pro podobnou domněku jsou nicméně předběžné.“ Ve skutečnosti existuje mnohem více důkazů než samotný článek naznačuje.

        Andrew Lobaczewski ve své knize Ponerologie v politice [česky] (Political ponerology) tvrdí, že zhruba 6% společnosti se vyznačuje psychopatickou osobností. Důsledky které z toho plynou, a které Lobaczewski rozpoznal krátce po druhé světové válce, jsou ohromující. Lobaczewski se navíc domnívá, že dalších 12% společnosti je do značné míry náchylné přijmout psychopatické myšlení. Ve světě kterému dominují hierarchické uspořádání se tito lidé dostávají do kličových pozic čímž vzniká tzv. „patokracie“. Dílo Lobaczewského jasně předvídá naší současnou realitu:

       Uvnitř [patokratického] systému je běžný člověk obviňován že se nenarodil jako psychopat a je považován být vhodným jen pro tvrdou práci, válčení a smrt při obraně systému vlády, který není schopen dostatečně pochopit či považovat za svůj. Neustále sílící síť psychopatických a jim podobným osobností začně postupně převažovat nad a zastiňovat ostatní.

       Normální lidé nezvážili možnost, že někteří lidé kteří vypadají obyčejně nemají žádné morální zábrany. Základ jejich myšlení vychází ze základu, kde jejich vůdci mají dobré úmysly. Zaměstnanci slepí vůči realitě proto vykonávají plány svých psychopatických šéfů. Nezáleží k jak velkému „neúspěchu“ došlo, vedení se může vždy vymluvit na své stanovené dobré úmysly a chránit se před šibenicí. Vlastně čím víc škody napáchají tím silnější volání bude, aby jim bylo do jejich neúspěšné správy svěřeno více moci proto aby mohli „zabránit“ něčemu podobnému v budoucnu.

       Jejich modus operandi je zaměřen zjistit, kolik si ostatní nechají líbit a zdá se že jsme se zatím ani nepřiblížili k hranici, kdy se jim veřejnost vzepře. Bez ohledu na utrpení které vytvářejí jim převážná část lidí stále a opakovaně věří a nadále pokračuje s podporou systému. Podobná víra mezi dobrými lidmi vedla k denocidě ve 20. století která stále trvá.

      Poté co zvážíme možnost že se psychopati chopili otěží společnosti, najdeme mnoho důkazů které hypotézu podporují. Soucítili Hitler, Stalin, Mao nebo Pol Pot se svými obětmi, pociťovali nějaké výčitky? V době nám bližší, je možné mezi Bushem, Cheneyem, Rovem, Rumsfeldem nebo Clintonem ukázat na jediného z nich, který by měl alespoň masku normálnosti? Zřejmě ne – podobné seznamy obsahují osoby, které mají nulovou zodpovědnost vůči racionální morálce. Proto když se mohli lidé jako jsou oni dostat do nejvyšších pozic moci, co potom na nížších úřadech?

      Podobní lidé podle všeho ovládají veškeré páky moci. Žijeme v době kdy veřejnost nemůže dosáhnout svých cílů a téměř nikdo neví proč. Jako jeden příklad uvedu výsledky veřejných mínění, které pravidelně ukazují, že veřejnost zajímají otázky týkající se, nicméně školství je rok od roku horší a horší. Jaká záhada! Samozřejmě pokud budeme věřit našim pánům, kteří pro nás chtějí jen to nejlepší, potom 2000 let západní civilizace zatím neobjevilo efektivní způsob, jak mladší generaci předat klíčové vědomosti. Nicméně co se stane když nachvíli upustíme od naší víry v dobrodinní našich pánů a zvážíme jiné možnosti? Jestliže školy nejsou dlouhá desetileti schopny dosáhnout stanovených cílů, nemohly by to některé skupiny považovat za úspěch?

      Potlačování kritického myšlení u veřejnosti je samozřejmě prospěšné pro stát a psychopaty. Když se začne otevřeně sobě sloužící, nezodpovědné, nezákonné, nemorální a iracionální chování považovat za normální, můžeme usoudit že vzdělávací systém pracuje pro naše pány tak jak má. Dal jsem jen jeden příklad, nicméně existuje velké množství státních funkcí, které poskytují práci pro každý druh psychopatické záliby. Stát bysme měli považovat za náborové centrum pro psychopaty, navíc je velmi pravděpodobné že psychopati stát vymysleli proto, aby nás mohli zneužívat. Pro organizaci která selhává v každém etické oblasti a která vyvolává psychopatické myšlení nemám žádné lepší vysvětlení než které jsem poskytl.

       Náš boj o svobodu se zdá být nejen bojem mezi těmi, kteří chtějí svobodu proti těm kteří chtějí ovládat, ale i bojem mezi normálními lidmi a psychopaty. V hypotéze psychopatů jsem nalezl neskutečnou moc pro vysvětlení našeho světa. Náš svět působí divným dojmem proto, protože je v rukou psychopatů. V zemi ve které se vyučuje zamítat a zesměšňovat veškeré myšlenky, které se odchylují od přípustného průměru, není pro logická vysvětlení pozorovatelných sociologických úkazů příliš mnoho místa. Kdybychom nepochopili fyzikální zákony, nedosáhli bysme ohromného zlepšení kvality našeho života na základě technologického pokroku. Stejným způsobem lze prohlásit, že bez pochopení našich společenských systémů nebudeme nikdy schopni uniknout tyranii, kterou pro nás rozpoutali psychopati. Měli bysme více mluvit o tomto tématu a s nasazením prozkoumat studnici tohoto myšlení.


Původní zdroj: Why Does the World Feel Wrong

Prevzaté: http://na-severu.blogspot.com

Reklamy
This entry was posted in Prevzaté články. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s