Nemístná zvědavost se v ČR 20 let po listopadu znovu trestá… necháte si to líbit?

Dalším pánem na holení je český emigrant žijící v Kanadě, Vladimír Stwora, jehož webová tvorba je, troufám si tvrdit, našim čtenářům poměrně známa. Hříchem pana Stwory je viditelně jeho přílišná zvědavost a snaha šťourat do vícero vosích hnízd, z nichž nyní vylétají jejich bodaví obyvatelé. Napadá mě, že současný postmoderní výklad demokracie a jejich devíz revokuje i stará dobrá rčení a přísloví. “Nebuď zvědavý, budeš brzo starý,” vštěpovala nám do vínku generace našich matek a babiček nevědouc, že něčí zvědavost může mít až tak kardinální dopad, v nejzazším případě ústící v pozvolné stárnutí za mřížemi “demokratických” věznic.

Jistě, nemusíme se ztotožňovat s naprosto všemi tezemi publikovanými na Zvědavci za dobu jeho existence, soudím ovšem, že to snad ani není možno, nakolik je webem pluralitním a mnohdy publikuje i statě provokativní, zcela logicky vyvolávající odezvu oponentů, jejichž snahou bylo nabídnou čtenářům protiargumenty a přinutit je se podívat na věc zase z opačného úhlu. Tito naivové si mysleli, že pochopili výklad slova “demokracie” a pravidla jejího fungovaní alespoň v elementární míře, nezbytné k dodržení alespoň toho definičního minima, nalezitelného v heslovitých výkladových slovnících a učebnicích pro střední školy.

Diskuse, pluralita, kontrolní mechanismy, rovná soutěž ideologií, nemusím snad ani pokračovat, další si jistě doplníte sami. Všechny tyto devizy však ve skutečnosti podléhají sémantické i lexikální deformaci, jejíž iniciátoři, demokraté z dobového donucení (ve skutečnosti s duší svazáků) se jí snaží přizpůsobit ideologickým směrnicím, jež buďto sami vytvořili, nebo se je z čistě konjukturalistických důvodů jali dodržovat.

Demokracie, v oné idylické a vágní formě, o níž se učíme na školách všech stupňů a dočítáme se o ní na stránkách většinovému čtenáři určených periodik, je totiž ve skutečnosti naprosto vyprázdněným pojmem, náchylným k deformacím všeho druhu. Jejím jménem je možno kriminalizovat nepohodlné politické proudy, podporovat likvidaci etnické a kulturní svébytnosti, zabírat majetek nebo jej následně rozdávat, tato škatulka má jednoduše velmi nejasné kontury.

Až se mi na mysl vkládá otázka, jestli vůbec existuje demokracie otevřená a nedogmatická, zbavená všech možných Pandořiných skříněk. Téměř každá z ideologií má v sobě určitou manipulující podstatu a v jejím jménu si upravuje náhledy na společenské procesy hýbající společností, historické události, které ji pomáhaly utvářet (ať již pozitivního či negativního zabarvení) a formuje nedotknutelná, hlubší diskuzi nepodrobitelná schémata, stejně jako si vytváří kasty privilegovaných a páriů.

Nedotknutelnou ikonou se může stát určitá společenská, etnická, či rasová skupina a jejich role v historii, anebo určité výklady libozvučně znějících pojmů, jako například “rovnost,” “různorodost,” či “všelidství.” Idealistů umírajících ve jménu demokracie bez přívlastků, zbavené všech ideologických konotací, by se v západní civilizaci, potažmo na celém světě, našlo pomálu.

Slovo může dozajista představovat “nabitou zbraň”, jak parafrázuje příznivec podmíněné vyjadřovací svobody Štěpán Kotrba z Britských Listů, a pero může být leckdy mocnější meče, nicméně tím s onou vaničkou rázně vylévá i v ní krčící se dítě. Zvláště když používá jakýchsi povrchních klišé s předem presumovanými návaznostmi, aneb kterak od vlastenectví až za bránu koncentráku. Neuvědomuje si však, že tímto nebo podobným způsobem se dá zdiskreditovat v podstatě kterákoli z ideologií, neboť ideální způsob vlády a ideální občany ještě bohužel nikdo nevymyslel ani nestvořil.

Kotrba, Pecina a mnozí další se jednoduše snaží zakonzervovat dnešní politicky a mediálně povolené náhledy na svět a nedovolit jejich konfrontaci stejně, jako činili již mnozí před nimi, pouze však používají “upgradovaných” forem a odůvodnění.

Ve jménu ušlechtilých i méně ušlechtilých ideálů umíraly na zeměkouli milióny lidí, zakážeme proto ony ideály? Stejnou otázku si můžeme položit i v otázce velkých světových náboženství snad vyjma buddhismu. Budeme tedy mít v budoucnu na výběr výhradně mezi buddhismem a bezvěrectvím? Ve jménu materialismu se ovšem stalo neméně zvěrstev, tak kudy odtud vlastně vede cesta? Kdo má takovou morální autoritu, že dokáže klasifikovat stupeň utrpení jedněch a nadřadit jej nad utrpení druhých a dokáže i bezchybně odhalit pojmovou návaznost? Ale dost už otázek, začínám být až příliš zvědavý.

Podle zahájení trestního stíhání Vladimíra Stwory vypracovaného Územním odborem SKPV Praha venkov Krajského ředitelství policie Středočeského kraje jsou tomuto kladeno za vinu zejména “výroky zpochybňující nacistické genocidium co do jeho rozsahu,” což i přes platnou právní úpravu vzbuzuje jen nevěřícný údiv neboť chráněným objektem je zde matematický výsledek s dovětkem, že kdo nesouhlasí s postupem, jímž ho bylo dosaženo, automaticky schvaluje, že vůbec nastal důvod pro nějaké počítání. Poněkud to dle mého názoru postrádá logiku. Jste trestáni za to, že o něčem pochybujete, aniž byste něco spáchali nebo po něčem takovém volali, jste trestáni za to, že se ptáte. Z logických vývodů těch, kdo slyší i trávu růst, se až před soudní stolicí dozvídáte, jaké vlastně návaznosti mají myšlenky, jež zastáváte. Morální útěchou vám alespoň může být, že vadíte, což v mnohých případech značí, že svou mediální práci děláte dobře.

Článek vyšel 3. července na serveru cz.altermedia.info.

Pozn. jm: Pokud vím, je v ČR trestným činem zpochybňování holocaustu, nikoliv zpochybňování přesného počtu mrtvých … Moc se těším na ten soud a být Vladimírem a mít dostatek peněz, najal bych klidně 5 hodně statečných právníků (hrozí jim také trestní stíhání, viz níže), kteří by soudce a státního žalobce úplně argumentačně rozbili. Pokud je mezi vámi někdo takový, nabízím, že se pokusím výraznou část nákladů uhradit sám, ozvěte se mi. Navíc opakovaně nechápu, proč témě denně (pusťte si někdy veřejnoprávní média!) mluvíme o 6 milionech Židů, nikoliv o desítkách milionů mrtvých Rusů, nebo třeba cikánů během 2. světové války … třeba. Zkuste zpochybňovat počet mrtvých Rusů a nechají vás jít, ani jim nestojíte za plivanec. Avšak s Židy si nemožno zahrávat, to si uvědomuje stále více lidí. Pokud si pamatujete dobře za taková normální léta socialismu, režim trestal prakticky výhradně ty, kteří říkali pravdu. Jojo, tenkrát stal Vašek Havlů na opačné straně barikády. Obávám se obávám, že současný režim postupuje zcela stejně. Nemohu totiž absolutně přijít na jiný důvod, který by nutil ty, jejichž jména už nesmíme ani vyslovovat, jednat tak, jak jednají. Máme nyní nové Vašky Havly. Vladimír bude možná prvním z nich, který bude odsouzen. To však vyvolá obrovskou bouři. Takže, veškerá má podpora putuje Vladimíru Stworovi, navzdory tomu, že s ním mnohdy nesouhlasím a mnohdy se mýlí. Ale budu bránit do posledního dechu jeho svobodu říkat, co si myslí… resp. otiskovat ty zajímavé články ze zahraničního internetu, která jsou v ČR "tabu". Je to tak,začali nám, milí spoluobčané, demontovat i tu hezkou fasádu našeho lidově-demokratického zřízení, vše je, jako již tolikrát, když jde o moc, jinak. Nyní nesmíme mlčet. Nyní už není kam ustupovat. Zítra udělají odpírače ze mne, nebo možná rovnou teroristu.

Mimochodem, stwora pokud vím, má servry v USA, kde je (zatím) svoboda slova 100%. Zvědavec je tedy americký časopis. Už chci vidět ten americký soud, který nechá kanadského občana zavřít za to, že v českém jazyce publikuje na západně běžně přístupné texty.

Jenže, Stwora není sám. V Německu to dotahli už tak daleko, že zavírají i advokáty, kteří hájí své klienty (více na stránkách Beo.sk: Bývalá advokátka Ernsta Zundela odsouzená za "popírání holocaustu". Myslím, že v ČR budeme – podle vzoru spolehlivě kopírujeme to nejhorší, co se ve "vyspělé Evropě" vyskytne – podobné totalitní praktiky následovat. Ale každá totalita jednou padne. A těm, jejichž jména nesmíme vyslovovat, zvoní umíráček. Hroutí se jim systém. Lidé začínají vidět. Proto budou stále více kopat. Ale pak.. přijde svoboda.

Prevzaté: www.osud.cz 

OSUD – Nemístná zvědavost se v ČR 20 let po listopadu znovu trestá… necháte si to líbit?

Reklamy
This entry was posted in Zamatové súkno po 20. rokoch. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s