Prohlášení a výzva k současné politické krizi

Poznámka: Následující text není oficiálním stanoviskem politické strany Suverenita k současné politiké krizi.
Tento text je prohlášením kandidáta Suverenity k současné krizi demokracie v České republice.
Prohlašuji, že pokud Suverenita vydá k tomuto textu jakékoliv vlastní stanovisko, budu jej publikovat pod touto poznámkou.


Vyzývám všechny občany České republiky ke krátké výstražné generální stávce
den před 20. výročím Sametové revoluce – 16.11.2009, od 10 do 12 hodin.
a k pohotovosti ke stávce neomezené, která bude vyhlášena, pokud vláda a PS PČR
nezačne aktivně řešit nedostatky vyjmenované v tomto textu.
Pokud je řešit nechce, nebo to odporuje jejímu programu nebo přesvědčení,
ať neprodleně odstoupí a umožní konání parlamentních voleb.

Jsem si vědom, že jde o vážnou věc; co nám ale může přinést sněmovna, která v pátek urychleně přijme právní normu ke svému rozpuštění a hned následující úterý obrátí o 180 stupňů? Sněmovna, kde i někteří poslanci připouštějí, že by za úplatu zvedli ruku pro zákon namířený proti občanům. Sněmovna, která má dle renomovaných průzkumů veřejného mínění podporu jen asi 4% občanů.
To je méně než polovina oproti totalitní vládě před dvaceti lety.

Dnes není problém zajistit přijetí zákona, který požaduje zájmová organizace zastupující zájmy pouhých několika stovek lidí. Stačí jen mít peníze. Na druhou stranu občané nemají šanci svůj zájem prosadit, ani když jde o 70% většínu. Co je horší, zástupce většinového názoru obyvatelstva jej nesmí ani obhajovat ve veřejnoprávní televizi, kterou si občané musí platit.
Politické zřízení založené na organizovaném zločinu, nevymahatelnosti práva a bezpráví občanů – takový je stav demokracie v českých zemích po 20 letech.

Novinky: K výzvě se podle stránek studentského stávkového výboru připojují také studenti z Plzně a některých dalších fakult.
Ti odsuzují požadavek prezidnta Klause, aby byla podepsána LS bez Listiny práv a svobod. Chtějí na protest proti tomu časově neomezenou stávku, jeho odchod a demisi vlády, rozpuštění parlamentu a okamžité volby.

 

Co se změnilo za 20 let?

Volba prezidenta

V památných listopadových dnech roku 1989 vystoupil soudruh Miroslav Štěpán ve vysočanské Kolbence s projevem, ve kterém ostře kritizoval požadavek studentů aby si občané sami mohli zvolit prezidenta své země. “V žádné zemi, ani rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické neexistuje to, aby si patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident a kdo to bude.”, křičel Štěpán. Byl za to po zásluze odměněn pískáním přítomných dělníků a skandováním “My nejsme děti”.

   

      

 

Jak se věci za 20 let změnily? Kolbenka vytunelovaná, většina dělníků bez práce. Namísto výroby vše dovážíme. A volba prezidenta? Občané si jej stále nesmí zvolit. Při volbě prezidenta se na půdě parlamentu zcela běžně hovořilo o úplatcích, ministr vnitra sprostě vyhrožoval přítomným a poslanci volili pod nátlakem nábojnic a střelného prachu, které jim kdosi poslal poštou. Opravdu atmosféra hodná této ústavní události…

Při tom by stačilo jen málo: Přímá volba zastupitelů. Je snadné zmanipulovat nebo zastrašit 200 poslanců, u několika milionů občanů to nepůjde.

Zahraniční politika

Je trestné podporovat politický režim, který mučí válečné zajatce a ilegálně unáší nepohodlné osoby a následně je také mučí?   

Ano, podpora režimu, který porušuje mezinárodní úmluvy o lidských právech, platné pro ČR je trestné. I samotná podpora válce jako takové je dle trestního práva zločinem. Jak se tedy mohl takový čin stát hlavním bodem naší zahraniční politiky?
Mimo to, Spojené státy neuznávají odpovědnost za své činy před mezinárodním právam, a jsou největším světovým výrobcem, držitelem a uživatelem zbraní, které jsou zakázány mezinárodními úmluvami.

Jak je možné, že politická reprezentace odhlasuje pomoc něčemu, co je v přímém rozporu s mezinárodními úmluvami, ke kterým jsme se zavázali i s právním řádem ČR. Jak je možné, že politici, kteří to odhlasovali ještě sedí na svých místech a ne před soudem.
Navrhuji pozastavit účast českých ozbrojených složek ve všech vojenských konfiktech USA. A to nejméně do té doby, dokud Američané nebudou uznávat odpovědnost za své činy před mezinárodním právem. Zároveň to ušetří i značné finanční prostředky, které se použijí na protikrizový plán.

Náhubkový zákon

Náhubkový zákon sám o sobě staví na hlavu nakládání z tajnými nebo důvěrnými materiály. Ve všech vyspělých zemích jsou za jejich tajnost odpovědné instituce, které je mají v držení. Například policie. Unikne-li takový dokument na veřejnost, je za to odpovědná pouze tato instituce, nikoliv novinář, který ho zveřejní. Tak to funguje po celém světě. Kromě totalitních režimů neznám žádnou jinou zemi, kde by takový zákon existoval. Je to účelový zákon a zároveň útok na demokracii. Jeho jediným úkolem je kriminalizovat veškeré důkazy o spojení politiků s organizovaným zločinem.
Náhubkový zákon je sprostým zločinem proti demokracii. Zachovejme se stejně sprostě i k politickým stranám, které nám jej přinesly. Volme jen ty strany, které se na něm nijak nepodílely. Řekněme NE sněmovně, která jej odsouhlasila.

Lisabonská smlouva

Před několika lety schválili občané České republiky v referendu smlouvu s Evropskou unií. Schválili tedy jistá pravidla hry. Nyní chce EU tato pravidla změnit – chce aby se občané ČR vzdali části svých Ústavou garantovaných práv ve prospěch unie. Chce-li EU změnu pravidel hry, musí tedy postupovat stejným způsobem – občané se v referendu vyjádřili ke starým pravidlům, pak musí občany formou referenda požádat, aby schválili pravidla nová.
Lisabonská smlouva není ničím jiným, než květnatým jazykem obalený fakt, že občané České reubliky ztrácejí právo nadále rozhodovat o své zemi. Rozhodne-li Evropský Parlament například o omezení svobody slova a názoru, NEBUDE žádná možnost, jak se tomuto rozhodnutí vzepřít! Chce-li EU prosadit takovou smlouvu, ať vyhlásí celoevropské referendum. Po 20 letech se opět vracíme k diktátu – vlastizradě podložené zákonem

Řešení ekonomické krize

Zásadně odmítám způsob, jakým chce současná vláda a sněmovna řešit současnou ekonomickou krizi. Zejména fakt, že takzvaných top-managerů s platy nad 250 tisíc korun měsíčně se dotkne jen zcela málo, ústavní činitelé s platy několikanásobně převyšujícími průměrnou mzdu si odebrali pouhá 4%, zatímco řadoví občané s platem nižším, než průměrná mzda vzrostou životní náklady o více než ona 4%. A nejvíce budou biti ti, kteří mají nejmenší možnost výdělku – invalidé.

Tato nepopulární řešení by měla být až posledním krokem. Neřeší totiž příčiny krize ale její následky. Jsem pro to, aby jsme se nejdříve zaměřili na příčiny krize. Proč máme krizi? Je to tím, že v Americe mají hloupé bankéře? Jistě, že ne. Současná krize má dvě příčiny:

První příčinou krize je masívní odliv práce do Číny a podobných zemí. Na první pohled je to lákavé když vám někdo vyrobí stejnou věc “za hrst rýže”. Na ten druhý pohled ale zjistíte, že ekonomika je hlavně o tom, že věci jsou v pohybu: Lidé pracují v továrnách, vyrábějí různé věci a za to vydělávají peníze. Ty peníze potom utratí za věci, které dělají zase v jiných továrnách. Američané nyní vyrábějí jen asi 1 z 10 věcí, které potřebují ke každodennímu životu. 9 z 10 věcí dovážejí. Je jasné, že tento stav může být výhodný jen pro čínskou vládu. Tak, jak se ruší práce, střední vrstva se stává zadluženější, musí si půjčovat a není schopna splácet. A krize začíná… Více o příčinách krize.

Druhou příčinou krize je samotný americký dolar. Více o dolaru a jeho vztahu ke krizi.

Navrhuji provést následující protikrizové kroky:

1. Minimalizace závislosti ČR na dolaru a rychlé opuštění amerického dolaru jako rezervní měny. V souladu s nedávno zveřejněnými plány Spojených národů na opuštění dolaru jako světové rezervní měny.

2. Využijme toho, že díky minulému režimu byli Češi zvyklí vyrábět si většinu zboží potřebného ke každodennímu životu. Obnovení výroby toho zboží, které Češi umějí vyrábět a redukce dovozu takového zboží na polovinu.

Zákony v ČR jsou nastaveny proti obyvatelům.

Všichni to známe. Když občan zaplatí pozdě, dostane penále, nebo ho navštíví exekutor. Když ale pozdě zaplatí úřad, nic se neděje. Znám případ, kdy firma v centru Prahy koncem letošního května vyhrála výběrové řízení na nebytové prostory, do dnešního dne však od úřadu městské části Prahy 1 nedostala ani smlouvu ani klíč od objektu. Celých 5 měsíců. Kdyby náhodou ona firma 5 měsíců nezaplatila, to by byla rychlost! Byli by vystěhováni expresně.

Na vině jsou naše zákony. Je v nich psáno, jaké postihy náleží občanovi, který pochybí. Ale postihy pro státní instituce a úřady buď úplně chybí, nebo jsou mnohem mírnější. Prostě měří dvojím i trojím metrem. Tvrdý postih občanovi, který se opovážil, mírný státní instituci a žádný postih pro politika, který zneužil své postavení. To se musí změnit!

Požaduji také zavedení protikorupčních agentů: Takový agent nabídne úředníkovi nebo politikovi úplatek za nějakou protislužbu. Pokud dotyčný úplatek přijme, vytáhne agent z jedné kapsy služební průkaz a z druhé pouta a jde se. Protože byl přistižen při činu a protože předání úplatku bylo zaznamenáno skrytou kamerou, může být uplatněno zrychlené soudní řízení jako například u fotbalových chuligánů. Za tři dny si obviněný vyslechne rozsudek a nastoupí výkon trestu. Také musí začít vymáhání pohledávek státu a ukončení předražených státních zakázek.

Současná situace v České televizi

Tato veřejnoprávní instituce má ve svém vínku, zákonu o České televizi, uloženo garantovat názorovou pluralitu na televizních obrazovkách. Jaká je realita? V hlavním publicistickém pořadu – Otázkách Václava Moravce – se však do kola otáčejí jen zástupci parlamentních stran. Vidět zde zástupce neparlamentní strany s alternativním názorem na konání naší vlády a sněmovny je skutečně pravá rarita.
Pak přijde předvolební kampaň a do OVM náhle lusknutím něčích prstů pronikne strana TOP 09. Strana založená krátce před začátkem předvolební kampaně. Proč právě TOP 09? A proč jen TOP 09, proč ne třeba Suverenita, nebo jiná neparlamentní strana s alternativními názory na současnou politiku.

Zdá se, že ČT není tak nezávislá a nestranná jak deklaruje a jak zákon o ČT předepisuje. Někdo v zákulisí prostě zatahal za šňůrky a řekl, že chce propagaci právě pro tu jeho z nejmilejších a jenom pro ni. Zdá se, že s bývalým soudruhem Jiřím Janečkem nám do ČT přicházejí také soudružské praktiky. Jak je možné, že byl znovu zvolen člověk, který si navzdory lustračnímu zákonu prosadil člena Lidových milicí jako svého přímého podřízeného a zárovň šéfa progamového oddělení? Pan Janeček je také odpovědný za masívní rušení pořadů ve kterých docházelo ke konfrontaci názorů.

Jiří Janeček musí okamžitě odstoupit! Svou práci, řízení veřejnoprávní instituce opravdu nezvládá, když se zde můžou dít takové věci: Propagace vybrané hrstky politických stran, včetně do té doby neznámé TOP 09 a blokáda ostatních politických stran. Je to důkaz návratu totality do české země. Domnívám se, že většina občanů si přeje být seznámena s programy a komentáři i ostatních stran, ne jen těch, které schválil tajmný politruk. (Tak se jmenovala funkce politického pracovníka, který v dobách komunistické totality schvaloval, co občané smějí vidět a co ne). Občané mají právo vědět, jak by součansnou situaci řešily jiné strany a na základě toho se rozhodnout, komu dát svůj hlas.

Správa věcí veřejných

Začali jsme otázkou “Co se změnilo za 20 let?” a touto otázkou i skončíme:

Formálně sice máme demokracii – můžeme si vybrat z více politických stran,
Můžeme jet na dovolenou kam se nám zachce (pokud na to máme)

ALE

Můžeme rozhodovat o věcech veřejných???

Nezáleží na tom, jestli jste minule volil stranu modrou, oranžovou nebo rudou. Výsledek je vždy stejný: Politici si vždy dělají, co se jim zlíbí, sami sobě odhlasovali nedotknutelnost a výhody, které občanům nepřísluší. Ať zvolíte stranu jakou chtete, nemáte sebemenší možnost ovlivnit budoucnost své země.

Politici totiž nemají žádnou odpovědnost za to, co dělají. Dokud jim za pochybení nebude hrozit ztráta plného koryta, nebude na ně spolehnutí.
Při tom by stačilo málo: Do Ústavy vložit jeden článek, který říká, že každý, kdo byl občany zvolen, je i občany odvolatelný. Pokud si referendum o tom svými podpisy vyžádá takový počet lidí, jaký odpovídá 1% všech právoplatných voličů.

Myslíte si, že je to utopie? Chyba! Takový zákon mají třeba v Kalifornii už asi 100 let.

Naši zastupitelé během 20 let od revoluce zapomněli fakta:
Držitelem veškeré moci ve státě jsou občané, zastupitel, jak název napovídá
je pouze občanem zvolen, aby za něj dočasně prováděl výkon moci – tolik Ústava ČR.

Současná politická praxe však opět sklouzává k bezpráví a bezmoci občanů tak,
jak to bylo zvykem před 20 lety.
Je proto čas požadovat změnu.

Je stávka legální?

 

  • Právo občanů na stávku je garantováno Listinou práv a svobod člověka (čl. 27), která je nedílnou součástí Ústavy České republiky. Právo občanů na stávku garantují i mezinárodní smlouvy, které se ČR zavázala dodržovat. Konkrétně jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní organizace práce sv.87 a 98.
  • Stávkovat nesmějí soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených sil (armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž) a příslušníci bezpečnostních sborů (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celníspráva ČR, Vězeňská služba ČR, BIS a Úřad pro zahraniční styky a informace). Tento zákaz se netýká civilních zaměstnanců těchto složek.
  • Nejde-li o případy, kdy by přerušení práce narušilo ochranu životů, osobní bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva, nesmí zaměstnavatel účast na stávce zakázat. I v takovém případě nesmí zaměstnavatel zakázat vyjádření podpory stávce jiným způsobem.
  • Stávka je přerušení práce. Během stávky se pozastavují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo. jiného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit.Z pracovně-právního pohledu je tedy stávka omluvenou absencí.
  • Zaměstnanec je povinen včas účast na stávce ohlásit svému zaměstnavateli. Tak, jako by šlo o den volna, tj. alespoň 3 pracovní dny předem, raději však dříve.
  • Po dobu stávky nepřísluší zaměstnanci, který se účastní stávky, mzda ani její náhrada, neboť zaměstnanec nevykonává pro zaměstnavatele práci.
  • Nekonání práce v důsledku účasti zaměstnance na řádně a včas ohlášené stávce nemůže být posuzováno jako porušení pracovních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
  • Vůči stávkujícímu zaměstnanci není zaměstnavatel oprávněn použít žádný pracovněprávní postih (finančn postih, upozornění na porušení pracovních povinností, výpověď z pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru). Jednalo by se o neplatný právní úkon.
  • Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec po dobu stávky nepracoval. Případná odpovědnost za škodu se týká pouze chování, které se neslučuje s výkonem práva na stávku – pokud by stávkující zaměstnanec ničil majetek zaměstnavatele nebo bránil ve výkonu práce zaměstnancům, kteří nechtějí stávkovat.
  • Zaměstnanci, který se stávky neúčastní a pracuje, náleží za práci mzda. V případě, že v důsledku stávky ostatních zaměstnanců nemůže nestávkující zaměstnanec pracovat, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
  • Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu stávky nařídit dovolenou.
  • Finanční zvýhodňování zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, s úmyslem, aby se stávky nezúčastnili je protiprávním zásahem a omezením práva na stávku. Finanční plnění nemůže zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, neboť nejde o plnění v souvislosti s plněním pracovních povinností.
  • Stávka je přerušením práce a během účasti na ní se pozastavují vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, zejména plnit pracovní pokyny a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci. V důsledku toho nelze posuzovat poškození zdraví zaměstnance za pracovní úraz.
  • Stávkující je povinen stávkovat tak, aby  tím nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo bezpečnosti obyvatel. Stávkující řidiči tedy musí umožnit průjezd vozidel s modrým majáčkem, stávkující řidiči vezoucí cestující  musí nejdříve dojet do nejbližší stanice kde je možné odbavit cestující a pak teprve začít stávkovat.

  

Reklamy
This entry was posted in Zamatové súkno po 20. rokoch. Bookmark the permalink.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s